V dnešní době je trend přírodních kytic a moc se mi líbí.
Ideální ale je, když si květiny s lučním vzhledem vypěstujeme sami.
Běžně se dají sehnat sazenice zahradních kopretin, šalvějí, řebříčků, máků, zvonků
a jiných, které si i přes šlechtění zachovávají půvab květin z louky.
Nevíme totiž, zda řez květin na louce (byť pro osobní účely) neovlivní jejich výskyt na daném místě. I když to nejsou ohrožené druhy. Pokud trháme květy, rostlina nemůže vytvořit semínka. Na různé druhy květin bývají také vázaní živočichové, hmyz, brouci.
Sběr -jak?
Také si příležitostně přinesu domů dary přírody, například kopřivy, šípky nebo bezové květy. Jde o druhy, které jsou více než hojně zastoupené a jsou považované spíše za „plevel“.
Většina nám roste na zahradě, ale pokud si zajdu do přírody, vždy se držím pár (osobních) pravidel:
-
- sbírám rostliny, které dobře poznám. S rozpoznáním rostlin může pomoci i aplikace v mobilu, např. Google Lens. Výsledek ale nemusí být přesný. Berte to jen jako možnou variantu, na výsledek nelze 100% spoléhat.
-
- Sbírám jen pro osobní spotřebu, v malém množství.
-
- Beru si s sebou nožík nebo nůžky, abych mohla stonky snadno ustřihnout a vyhnula se jejich polámání.
-
- Když řežu stonky, vždy rostlině i nějaké stonky a květy ponechám
-
- Dbám, abych nevytrhla rostlinu i s kořeny
- Respektuji, že v chráněných parcích a rezervacích se nesmí trhat žádné rostliny a bývá zakázaný i sběr plodů.
Chráněné nebo ohrožené druhy rostlin je zakázané trhat kdekoliv,
i mimo chráněné oblasti.
Chtěla bych Vám dát tip, kde sehnat chvojí na věnce a proč se vyhnout stříhání větví v lese. Většina jehličnanů tvoří nové přírůstky na koncích větviček. Když ustřihneme nebo zlomíme větev, v místě zlomu smrk nebo jedle už neobrazí. Zůstane tam zkrácená větev. Stříhání větví v lese je sporné, za poškozování stromů je možné dostat i pokutu.
Někdy jsem si nastříhala větvičky z pokácených stromů nebo posbírala pár spadlých větví na zemi. V blízkosti pokácených stromů jich bývá hodně. Většinou se uvádí, že odnášet se smějí jen popadané větve, přesněji suchá, na zemi ležící klest cca do 7 cm průměru.
Můj tip? Bydlím na vesnici, kde je vstřícný pan údržbář, který se stará o místní zeleň. Příležitostně, když potřebuji větší náruč zeleně na věnce, osvědčilo se mi požádat, jestli můžu získat zbytky z ostříhaných plotů a stromů, které by jinak skončily v kompostu.
Vím, že řada keřů, které se používají na živé ploty, je jedovatá: túje (thuja, zerav), buxus (zimostráz), tis, ptačí zob, brslen, jalovec, cypřiš a jiné. Při manipulaci jsem opatrná a na stůl volím většinou věnec z jiných materiálů. Větvičky stříbrného smrku, jedle nebo borovice koupím před Vánocemi i na tržnici ve městě.
Co si o sběru v přírodě myslíte vy?
Nejsem odborník na ochranu přírody, tento článek pouze vyjadřuje můj názor.
Mějte se krásně! Jitka
