Na začátku léta se vždycky těším, až rozkvete černý bez. V naší rodině děláme tradičně bezovou limonádu. A protože je zahrada plná voňavých růží, které pěstuji bez chemie a postřiků, zkusila jsem tentokrát přidat i hrst okvětních plátků růží a malou snítku čerstvého tymiánu.
Na limonádu jsem nasbírala asi deset plně rozkvetlých květů černého bezu a mix květů růží ze zahrady, hodně voňavých, jako je růže stolistá „Cottage Maid“ nebo keltskou růži (galiku) s tmavě vínovými květy „Cardinal de Richelieu“.
Do limonády jsem přidala pouze okvětní plátky růží. Doporučuje se u nich odstranit nahořklou část- to je ta část, kterou je okvětní plátek vrostlý do květu. Z bezových květů jsem dala pryč stopky, protože i ty bývají hořké.
Postupovala jsem stejně jako u klasické bezové limonády. Do převařené, vychladlé vody (asi 4 litry) jsem přidala šťávu ze tří citronů, cukr a omyté okvětní lístky spolu s tymiánem.
Poměr cukru a citronu volím odhadem, podle chuti, aby limonáda chutnala dobře už na začátku, kdy se vše smíchá. Sladkost limonády se během procesu kvašení ještě snižuje.
Obvykle přidávám kousek čerstvého droždí, sotva na špičku lžičky, pro podporu kvašení. Teď jsem ho ale neměla, takže celý proces byl pomalejší a limonáda nebyla téměř perlivá. Záleží i na teplotě prostředí.
Limonádu umístím na kuchyňskou linku, při běžné pokojové teplotě. Přikryji pokličkou, ale tak, aby k ní šel vzduch.
Mám zkušenost, že s droždím a teplejším prostředím je celý proces tvoření limonády rychlejší a zároveň je snadné přehlédnout dobu, kdy je limonáda hotová- většinou už druhý den. Později se z ní stává lehký alkoholický nápoj.
Zajímá Vás, jak se limonáda povedla? Byla výborná! I přesto, že chuť nebo vůni růží jsem v ní necítila. Možná je to i tím, že bez černý a tymián jsou mnohem aromatičtější.
Určitě ještě nějaký recept s růžemi vyzkouším, třeba z knihy Trvanlivé produkty z bylin, o které jsem se zmínila zde.
