V dnešní době je trend přírodních kytic a moc se mi líbí.
Pro zakázkovou výrobu je ale spotřeba květin velká a myslím, že není vhodné čerpat tyto zdroje z okolní přírody. Ideální je, když si květiny s lučním vzhledem vypěstujeme sami. Běžně se dají sehnat sazenice zahradních kopretin, šalvějí, řebříčků, máků, zvonků a jiných, které si, i přes šlechtění, zachovávají půvab květin z louky.
Nevíme totiž, jak pravidelný řez květin, v daném místě, ovlivní jejich výskyt do budoucna. I když to nejsou ohrožené druhy. Pokud trháme květy, rostlina nemůže vytvořit semínka. Na různé druhy květin bývají také vázaní živočichové, hmyz, brouci.
Jiné to je asi u expanzivních a invazivních druhů, které se snadno šíří a kde pravděpodobně nebude vadit, když si natrháme svazek (ideálně se svolením majitele louky nebo lesa). Za expanzivní druh je u nás považovaná např. třtina křovištní. Ale i tady asi platí všeobecně známé pravidlo: v chráněných parcích a rezervacích se nesmí trhat žádné rostliny a často je zakázaný i sběr plodů. A samozřejmě pozor na chráněné nebo ohrožené druhy rostlin.
Sběr -jak?
Také si příležitostně přinesu domů dary přírody, kopřivy, šípky, bezové květy nebo suchou trávu. Většina nám roste na zahradě, přesto se držím pár (osobních) pravidel:
- sbírám rostliny, které dobře poznám. S rozpoznáním rostlin může pomoci i aplikace v mobilu, např. Google Lens. Výsledek ale nemusí být přesný. Berte to jen jako možnou variantu, na výsledek nelze 100% spoléhat.
- Sbírám jen pro osobní spotřebu, v malém množství.
- Beru si s sebou nožík nebo nůžky, abych mohla stonky snadno ustřihnout a vyhnula se jejich polámání.
- Když řežu stonky, vždy rostlině i nějaké stonky a květy ponechám
- Dbám, abych nevytrhla rostlinu i s kořeny
Chtěla bych Vám dát tip, kde sehnat chvojí na věnce a proč se vyhnout stříhání větví v lese. Většina jehličnanů tvoří nové přírůstky na koncích větviček. Když ustřihneme nebo zlomíme větev, v místě zlomu smrk nebo jedle už neobrazí. Zůstane tam zkrácená větev. Stříhání větví v lese je sporné, za poškozování stromů je možné dostat i pokutu.
Někdy jsem si posbírala pár spadlých větví na zemi. V blízkosti pokácených stromů jich bylo opravdu hodně. Většinou se uvádí, že odnášet se smějí jen popadané větve, přesněji suchá, na zemi ležící klest cca do 7 cm průměru.
Můj tip? Bydlím na vesnici, kde je vstřícný pan údržbář, který se stará o místní zeleň. Příležitostně, když potřebuji větší náruč zeleně na věnce, osvědčilo se mi požádat, jestli můžu získat zbytky z ostříhaných plotů a stromů, které by jinak skončily v kompostu. Vím, že řada keřů, které se používají na živé ploty, je jedovatá: túje (thuja, zerav), buxus (zimostráz), tis, ptačí zob, brslen, jalovec, cypřiš a jiné. Při manipulaci jsem opatrná a na stůl volím většinou věnec z jiných materiálů. Větvičky stříbrného smrku, jedle nebo borovice koupím před Vánocemi i na tržnici ve městě.
Co si o sběru v přírodě myslíte vy? Nejsem odborník na ochranu přírody, ani na sběr rostlin, tento článek není odborný, pouze vyjadřuje můj názor.
Mějte se krásně! Jitka
